Jsou tomu už dva roky, kdy jsem měla autohavárii. Byla to docela škaredá autohavárie. Navíc to bylo v té době, kdy jsem měla rok teprve nové auto. Byla jsem z toho velmi nešťastná a vůbec nevím, jak se to stalo. Bylo to všechno tak rychlé. Opravdu rychle se to semlelo, že jsem ani nepostřehla, kdo za to mohl. Nicméně jsem se ale později bych věděla, že za to mohl řidič, který do mě naboural. Jela jsem normálně na zelenou. Bohužel řidič to asi přehlédl, a jel na červenou. Takže do mě z boku naboural.
A naboural tam, kde jsem seděla, takže naboural na místo řidiče. Úplně jsem s autem odlétla do boku. Vůbec si to skoro ani nepamatuji. Nicméně přijela záchranka. A odvezla mě ihned do nemocnice. Vůbec jsem ještě v tu dobu netušila, že jsem měla autohavárii a že moje auto bylo na šrot. Nevím, jestli to půjde opravit. V tu dobu jsem to tedy nevěděla. Nyní to už vím. Auto šlo opravit. Bylo asi měsíc v autoopravně. Taky jsem za to zaplatila hodně peněz. Naštěstí mi to ale proplatila pojišťovna. Byla jsem velmi ráda. Protože jsem opravdu v té době neměla peněz nazbyt a nyní se na tom finančně lépe, ale vždycky je lepší, když se něco proplatí.
Od té doby si dávám velmi pozor. I když mám přednost v jízdě, tak se radši na všechno kouknu, abych měla jistotu, jestli vedle mě nejede nějaký blázen. Něco podobného s autem se taky stalo mé mamince, do které nabouralo jiné auto. Naštěstí ale jen trochu, takže maminka byla úplně v pohodě. Na autě to odnesla pouze zrcátka, takže oprava trvala dva dny. Já jsem si řekla, že štěstí nám asi přálo. Navíc si dávám pozor, takže jezdím opatrně a dávám si vždycky pozor, kam a proč jedu. Pohroma číhá úplně všude a není o co stát. Auto se opraví, ale život někdy ne. Navíc jízda bezpečně se vždycky vyplatí, protože vám může zachránit život a auto.
